Aktuální nabídku jeseterů naleznete na úvodní stránce v aktualitách
O jeseterech
Jeseterovití (Acipenseridae)
- Jeseterovití se řadí se mezi chrupavčité ryby. V jejich těle totiž nenajdeme kosti, pouze částečně osifikované chrupavky.
Jeseteři jsou ryby středně náročné na kvalitu vody. Optimální hodnota nasycení vody kyslíkem je 6-10mg/l, teplotní optimum pro růst je 16-23 °C, ovšem i při teplotě kolem 4°C přijímají celkem aktivně potravu. Většina jeseterovitých ryb je svým spodním postavením úst přizpůsobena příjmu potravy ze dna, to znamená, že jsou bentofágové. V přirozených podmínkách se živí především bentickými organismy, planktonem a někteří dokonce i dravě.
Lidé spatřili slávu jeseterů (k jejich smůle) hlavně ve vidině zisku z kaviáru. Jejich nadměrný lov neuvěřitelně zdecimoval stavy v přirozených podmínkách. Dříve se jeseteři plavili téměř „na každém rohu“ severní polokoule a dorůstali běžně obřích rozměrů. Ještě před pár stoletími jsme mohli spatřit obrovské jesetery tahnoucí na svá trdliště například v Labi..Konkrétně pohlavně dospělé ryby jesetera velkého A. sturio. Z tohoto druhu nám dnes zbylo jen několik málo posledních kusů generačních ryb na jedné francouzské farmě. Vyhubeni, na pokraji vyhynutí nebo kriticky ohrožení - takto můžeme označit nejeden druh těchto dávnověkých houževnatých ryb.
Jeseterů je popsáno v tuto chvíli 27 druhů. Zde najdete několik základních informací o druzích, které můžeme nabídnout v průběhu roku.
Jeseter sibiřský (Acipenser baerii)
Je jeden z nejdostupnějších druhů jeseterů. Jedná se o druh, který se nejčastěji nasazuje do soukromých vod díky své přizpůsobivosti a odolnosti. Je také velice vhodný pro kulinářské využití díky svému velice kvalitnímu masu. Dorůstá maximálně do délky okolo 250cm a hmotnosti do 150kg. Charakteristická je pro něj jednolitě tmavá barva těla a poměrně dlouhé rostrum. Svou potravu hledá převážně na dně a nepohrdne také ani masitějšími kousky jako jsou drobné ryby.
Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii)
Jedná se také o celkem dostupný druh, který je běžně vysazovaný do sportovních revírů. Je trochu náročnější na kvalitu vody oproti j. sibiřskému. Pohledově je atraktivní díky výraznějším ganoidním šupinám a kratšímu rostru. Jeho růst je poměrně rychlý, v optimálních podmínkách dokáže přirůstat i více než 2kg ročně. Dorůstá maximálně do délky 300cm a do hmotnosti okolo 150kg.
Jeseter malý (Acipenser ruthenus)
Je zřejmě jediným původním zástupcem jeseterovitých na našem území, kterého dnes ještě můžeme ulovit na Moravě v povodí Dunaje. Jak už lze poznat z jeho názvu, jedná se o menší druh jesetera, který dorůstá málokdy přes 80cm a hmotnost nad 3kg. Spolehlivě ho poznáme podle bíle obrysovaných trojúhelníkových prsních ploutví.
Jeseter malý – albín (Acipenser ruthenus alb.)
Je pouze albinická forma jesetera malého.
Vyza velká (Huso huso)
Vyza velká je největší zástupce jeseterovitých ryb, a stejně tak i zástupce sladkovodních ryb, pokud by byla výhradně sladkovodní rybou..
Největší, ovšem neoficiálně zdokumentovaný ulovený exemplář měl délku před 8 metrů a hmotnost jako plně obsazená škoda octavia – téměř dvě tuny. Vyza velká se živí především dravě. Dožívá se věku až okolo 100 let. Zajímavé je srovnání s naším sumcem velkým, který je schopný rozmnožování ve věku 3-5 let, ovšem vyza velká (jikernačka) pohlavně dozrává nejdříve mezi 16. – 22. rokem života. Charakteristická je pro ni tlama tvaru do písmene U.
Jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus)
Asi právem se mu říká nejkrásnější ze všech jeseterů. Má nejvýraznější ganoidní šupiny a také velice dlouhé a ploché rostrum. Je už celkem dost náročný na odchov. Nesnáší vegetační zákal vody a vyžaduje obecně velice kvalitní prostředí.
Dorůstá maximálně do 200cm a do hmotnosti okolo 70kg.
Jeseter jadranský (Acipenser naccarii)
Jedná se o celkem běžný druh jesetera zejména v jižní a západní evropě. Jeho popis je podobný jeseteru sibiřskému. Růst je poměrně rychlý. Je středně náročný na kvalitu vody.
Jeseter bílý (Acipenser transmontanus)
Transmontanus je největší zástupce jeseterů v severní Americe. Jeho původní domovinou jsou brakické vody Pacifiku. Dorůstá do délky i přes 6 metrů a hmotnosti kolem jedné tuny. Má protáhlé tělo a krátké rostrum. Jedná se o velice atraktivní rybu hlavně díky svým vzrůstovým možnostem. Je vhodný pro nasazování do sportovních revírů.
Bestěr (Huso huso x Acipenser ruthenus)
Při zkřížení jesetera malého a vyzy velké vzniká hybrid, kterému se říká bestěr. Jeho pozitivní vlastnosti jsou rychlý růst, relativně časná pohlavní zralost, odolnost a perspektivní vzrůstové možnosti.
Jeseter ostrorypý (Acipenser oxyrinchus)
Pohledově velice atraktivní ryba. Tento druh vyžaduje celkem kvalitní vodu a vyšší teplotu. Má protáhlé tělo pokryté velkými ganoidními šupinami. Živí se především bentickými organismy.
Veslonos americký (Polyodon spathula)
Je jeden ze dvou zástupců rodu veslonosovitých. Má zvláštní dlouhé a ploché rostrum běžně označované jako veslo, které může tvořit i více než 1/3 délky těla. Hlavní složku jeho potravy tvoří plankton. Veslonos může dorůstat do délky 180 cm a hmotnosti 100kg.
